Opoziční politika ČSSD

pátek 25. duben 2008 11:10

Pokud kterákoliv politická strana vládne déle jak jedno volební období, je pro ní období v opozici časem, kdy se může znovu nadechnout, vyměnit čelního představitele a modernizovat svůj program. V drtivé většině případů tak tomu bylo a je. U českých sociálních demokratů je tomu ale právě naopak. Strana si ve svém čele ponechala předsedu, který prohrál v roce 2006 všechny volby a promarnil šanci na vládní posty ve velké koalici s ODS. Selhal tedy nejen jako jednička volební kampaně ale i jako povolební vyjednavač. Jeho povolební projev ( červen 2006 ) vejde do dějin, jako křik člověka, který neumí prohrávat a neumí hrát čestně. Zkrátka a dobře ČSSD měla ideální příležitost se Jiřího Parouka zbavit v roce 2006. Dnes by to pro ní byl prakticky nadlidský úkol. Nejsilnější opoziční strana však nepříchází ani s modernizací svého programu. Zarytý kritik může konstatovat, že je nemožné modernizovat to, co není a nikdy nebylo. Poslední programové štěky jsou spíše pro smích než k vážné debatě. Pojďme se ale na působení ČSSD v opozici podívat ze dvou pohledů.

1) Logicky musíme začít u čelních představitelů sociální demokracie. Jiří Paroubek není dobrým vůdcem strany. Je to člověk, ze kterého přímo čiší touha po moci. Nesnáší být na vedlejší koleji a žije v představě, že jedině on je ten pravý  předseda vlády pro Českou republiku. Jeho obdivovatelům by nemělo uniknout, že jeho velkým přítelem je slovenský premiér Robert Fico, který je autorem faktického omezení svobody slova na Slovensku. Čtenáři s dobrou pamětí se mnou budou jistě souhlasit, když připomenu, že podobné nápady měli pánové Paroubek, Jandák a Rath již v roce 2005. Takovým politickým přítelem bych se tedy rozhodně nechlubil. Troufnu si tvrdit, že Jiří Paroubek škodí České republice i jako vůdce opoziční strany. Jeho zahraniční cesty proti proudu české zahraniční politice nemají obdobu. Jeho názory jsou stále jako aprílové počasí. Sociální demokracie bohužel nemá z čeho vybírat. Představa, že předsedou strany se stane Škromach, Rath či Jandák, je opravdu děsivá. Dnešní ČSSD chybí osobnosti. Čas zasloužilých odborářů už dávno vypršel. Oni se však stále nechtějí vzdát svých dobře placených křesel. Vždyť ono se v nich tak dobře spí, že pane europoslanče Falbře.

2) Za dva roky svého působení v opozici nepřišla ČSSD s žádnou programovou vizí. Svá veřejná vystoupení omezila na kritiku vládní koalice. Vládní politika je prý špatná a sociální demokraté po vítězných volbách všechno zruší. Doufejme, že vítězné volby má ČSSD daleko před sebou. Za dva roky nepřišla nejsilnější opoziční strana s žádným návrhem reforem. Odmítá se zúčastňovat diskusí o reformě zdravotnictví či důchodového systému. Její opoziční politika je v tomto směru totožná s vládní politikou v letech 1998 - 2006, kdy k žádným reformám nedošlo. Jediným výkřikem do tmy je návrh "daňové reformy" z tohoto týdne. Pomiňme nejednotnost strany k tomuto návrhu. Samotný návrh je opravdovým unikátem. Ve své podstatě trestá lidi za to, že se snaží a tím se dopracují k vyššímu platu. Pokud něco takového ČSSD myslí opravdu vážně, bylo by dobré, aby v opozici zůstala dalších dvacet let. Bohuslav Sobotka zase touží po snižování schodku státního rozpočtu. Paradoxem je to, že to byl právě Bohuslav Sobotka, který jako ministr financí v letech 2002 - 2006 připravoval nejvyšší schodky v naší historii - zajimavá proměna.

Česká strana sociálně demokratické pohořela jako vládní strana a pohoří i jako strana opoziční. Populismus má vždy jen krátkodobý efekt a nikdy k žádné změně k lepšímu nepřispěl.

Jan Koucký

jonyto nikdo videt nechce13:1325.4.2008 13:13:37
MirkaKdyby se víc12:5725.4.2008 12:57:16
http://holecek.bigbloger.lidovky.cz/souhlas12:4525.4.2008 12:45:10

Počet příspěvků: 4, poslední 25.4.2008 14:11:30 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Jan Koucký

Jan Koucký

Komentáře k událostem doma i v zahraničí

Jsem pravicově smyšlející člověk se zájmem o politická i nepolitická témata.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Co právě čtu

  • Winston S. Churchill - Druhá světová válka